Milý Ježíšku, letos bych si přál …

… také pokaždé s údivem čtete tahle dětská, „skromná přání“ na téma vánočních dárků? Letos to nebylo jiné.

Vánoce jsou skoro na krku a dětská přání dostávají zhmotnění ve formě dopisů Ježíškovi.  Když se uprostřed listopadu na okně v kuchyni objevil lístek, pečlivě přikolíčkovaný k zácloně, se vzkazem pro Ježíška, netrpělivě jsem čekal na chvíli, kdy si jej budu moct v klidu přečíst.

Lehce infarktová situace nastává už při čtení seznamu dárků, které by dítě rádo objevilo pod stromečkem.  Skromnost je to jediné, co asi žádný takový dopis neobsahuje. S přibývajícím věkem roste i konkrétnost podoby dárků. Také je to díky masivní reklamě výrazně snadnější. Kdysi se psalo: auto na dálkové ovládání, autodráha, kolo, počítač, lyže… a Dnes žasnu, když je přání specifikované jako doslovný technický popis z nabídky reklamního letáku. Pro jistotu je v dopise výstřižek oné nabídky, aby to Ježíšek měl snadnější.  

Dnes už i tříleté dítě ví, co je dotykový mobilní telefon a jaký je aktuálně „ten nejlepší“, jaký je nejlepší tablet, počítač, kolo, auto na dálkové ovládání i ta autodráha. Co na tom, že cena za dárky je astronomická? Vždyť je kupuje Ježíšek…

Je samozřejmě otázkou, jak dlouho dokážete dítěti argumentovat, že Ježíšek je anebo vyvracet, že není. Jednou ten zlom přijde a cesta zpátky už nevede. Někdo si říká, že je lepší, když dítě zjistí, že ježíšek je imaginární a dárky dostává od rodičů, sourozenců a příbuzných. Vzít někomu iluzi je jednoduché a pak můžete o případných dárcích „seriózně“ diskutovat.  Ale myslím si, že nějakou iluzi potřebuje každý. Dospělý i dítě. A tahle iluze by dětem měla vydržet co nejdéle. Už je pro ten svět, ve kterém denně žijeme.

Vím, že zařídit u Ježíška nadělení alespoň nějakého dárku ze seznamu bude finančně náročné a tak „Ježíšek“ vybere to nejmenší zlo, respektive to, co bude alespoň trochu užitečné.  Jestli syn bude věřit nebo ne, že dárek obstaral ten fousatý bodrý pán, nehraje roli. Vím, že pro mě bude hrát roli hlavně ta chvíle rozzářených dětských očí, kdy alespoň jedno z přání bude mít pod stromečkem reálnou podobu.

P.S. A co jsem si přál pod stromeček já?  Aby i ty příští vánoce byly o Ježíškovi, dárcích a rozzářených očích.